HISTORIE ČESKÝCH ŽLEBŮ
A NEJSTARŠÍHO DOMU V OBCI
České Žleby (něm. Böhmisch Röhren) vesnice založená na prachatické větvi Zlaté stezky –
obchodní cesty ze Salcburku a Pasova přes Bischofsreut na Volary a do Prachatic.
V současnosti část obce Stožec v okrese Prachatice, dříve správní obec celé oblasti. Místní
název, pravděpodobně již středověký, je odvozen od dřevěných rour, jimiž byla přiváděna
voda od pramenů do koryt (žlebů) k napájení dopravních zvířat, která tudy převážela
drahocenný náklad. O koně, mezky a muly tu bylo postaráno dávno před založením obce,
následně zde vzniklo i první zázemí pro dřevaře a to ještě před založením obce, První
zmínky o kácení lesa v této části jsou již z roku 1689. Nejstarší písemná zmínka o obci
(tehdejší Röhrenhäuser) pochází až z roku 1709, kdy poslední z rodu Eggenberků,
českokrumlovský vévoda Jan Kryštof, nechal vytyčit pozemky pro výstavbu 14 domů.
Tyto měly sloužit hlavně jako správní obec oblasti, a také kvůli zastavení
rozpínavosti pasovského biskupství, které v té době ještě nebylo součástí
Německa a jehož území sahalo a bylo osídleno až k hraničnímu Mechovému
potoku a hrozilo, že pasovští si začnou nárokovat i pusté území Českých Žlebů.
Prvními osadníky se stali dřevorubci ze sousedních Bavor a českokrumlovského panství.
Jediný dochovaný dům z první výstavby byl postaven hned v letech 1710-12, dnes nese
číslo 9 (dříve 14) – byl postaven jako horský statek a dochoval se v původní podobě a během
rekonstrukce na hotel v letech 2014-2017 byl hotelu ponechán původní vzhled, mnoho
historických prvků a tím byla udržena historická hodnota domu.
Největší rozkvět, ale i největší tragédii zaznamenala tato nejvýše položená osada jižní části
Národního parku Šumava v minulém století. Ve třicátých letech minulého století zde bydlelo
přes 1300 obyvatel převážně německé národnosti. Byly zde čtyři hostince, pět hotelů, pět
obchodů se smíšeným zbožím, pošta s telefonem a telegrafem, finanční stráž, lékař a
desítky živnostníků a řemeslníků. Po Mnichovské dohodě z roku 1938 zde zůstali už jen
obyvatelé německé národnosti. Po druhé světové válce došlo k odsunu obyvatel německé
národnosti, a jelikož je to z Českých Žlebů „jen pár kroků“ do Bavorska, nepřálo osadě ani
období poválečné. Kousek za osadou vyrostla železná opona a dosídlení pohraničí se zde
prakticky nekonalo. Na místním hřbitově byl pochován jeden z legendárních
převaděčů/agentů CIA Bohumil Hasil, bratr ještě slavnějšího Josefa (nazývaného Král
Šumavy). V poválečných letech byla zrušena pošta a v roce 1967 byl zbořen barokní kostel
sv. Anny a postupně i většina domů. Ve dříve správní obci, dnes osadě, spadající pod obec
Stožec, žijí dnes už jen tři desítky obyvatel. Dle dokumentů z konce 70-let vyplývá, že výše
zmíněný dům (hotel Florián) přežil demolici jen zázrakem a stal se tak jediným dochovaným
domem historického významu, který zmiňuje i světová Wikipedia.
Původ názvu obce
Českojazyční rodáci patrně tomuto místu prvotně říkali České Roury (roura je
germanismus vzniklý z něm. Röhre) či Trouby. Používaly se však i jiné varianty
pojmenování, jako Koryta, Žlaby a konečně i České Žleby, název, jenž byl oficiálně
zaveden v roce 1918 a to z důvodu, že původní jméno osady svádělo k chybné
interpretaci názvu a navíc úředním místům nevyhovovat germanismus Roury, který
byl finálně nahrazen na Žleby, ale v Německu je stále také požíván původní německý
název Böhmishe Röhren
RELAX PARK vznikl rekultivací zbořenin původních domů v letech 2012-2014. Domy
byly rozhrnuty v 70-tých letech bagry směrem dolů ze stráně. Důvodem byla
opuštěnost a jejich poloha v uzavřeném pohraničním pásmu. Postupně pak zarostly
kopřivami a náletem. Tyto fotky jsou pořízeny z jara již po odstranění náletů těsně
před započetím realizace parku.
Další historická témata
Součástí areálu je informační zeď, která se nachází mezi vchodem do hotelu a horním parkovištěm směrem k německým hranicím. Zde naleznete naučnou expozice s informacemi o lokalitě a historii Českých Žlebů. Expozici si však můžete projít i zde na webu.
Tématické okruhy
HISTORIE ČESKÝCH ŽLEBŮ
ZLATÁ A SOLNÁ STEZKA
SOUMAŘI A SOUMARSKÉ POVOZY
ŽIVOT V OBCI
FARNÍ KOSTEL SV. ANNY
MEZIVÁLEČNÉ ČESKÉ ŽLEBY
POVÁLEČNÝ ODSUN A DOBA POZDĚJŠÍ
NEJSLAVNĚJŠÍ RODÁK RUDOLF KUBITSCHEK (1895 – 1945)
POUŽITÁ LITERATURA